Ondřej Polata se věnuje hokeji, ale hokejbal v jeho životě má také místo

Devatenáctiletý obránce Polata je kapitánem juniorského hokejového týmu Slovanu, ale to neznamená, že by na hokejbal neměl čas. Právě naopak se mu věnuje, co čas dovolí. Ve sportu s oranžovým míček už stihl nakouknout do reprezentační dvacítky a zahrál si také 1. Ligu, či Extraligu juniorů.

Mimo juniorského hokeje vyplňujete svůj čas také hokejbalem, jaký sport se Vám hraje lépe a proč?

Mám to tak nějak stejně, není to nějaké rozdílné, myslím si, že atleticky jsem na tom dobře a obojí jsou sporty, které miluji, takže je těžké si vybrat, co je pro mě lepší.

Letos jste ve sportu s hokejbalovým míčkem nastoupil celkem do třech soutěžních kategorií, která Vám nejvíce vyhovuje?

Určitě mi teď vyhovuje nejvíce 1. Liga, ve které hraju za Ještěry, sice v tom není nějaký extra rozdíl v porovnání s Extraligou juniorů, ale přece jen už je to dospělý hokejbal.

Když musíte vyměnit brusle za tenisky, tak je to z hlediska fyzičky náročnější?

Určitě ne, fyzicky si myslím, že jsem na tom dobře, dá se říci, že se hýbu celý rok, hokejbal mojí fyzičce vždy akorát přidá.

Už jste měl možnost nakouknout do Extraligy mužů nebo ne?

Ano, už jsem tu možnost měl a zahrál jsem si proti Hostivaři, kde osobně znám hodně kluků z reprezentačních srazu, takže to byl skvělý zápas, ale nakonec skončil šťastněji pro Hostivař až v samostatných stříleních.

Máte nějaké své hokejbalové cíle nebo je to pouze pro Vás doplňkový sport?

Poslední dobou pro mě hokejbal už není jen doplňkovým sportem, cílem je určitě se udržet v širší nominaci reprezentace U20, a také bych si chtěl v posledním mládežnickém roce zvednout nad hlavu pohár Extraligy juniorů.

Jak se takové sportovní vytížení dá kombinovat se školou, případně prací?

Úplně s přehledem, jelikož se většina zápasů hraje o víkendu, tak se všechno kombinuje snadno.