Zprávy RSHb

Od prvního titulu v ČR uběhlo 35 let! Vybavuje se mi dobrá parta, říká tehdejší hokejbalový mistr Štípek

V letošním roce uplynulo 35 let od zisku prvního českého mistrovského titulu v hokejbale. Prvními mistry se stali hráči klubu TJ Stars České Budějovice. Součástí vítězného týmu byl také Jiří Štípek, který vzpomíná nejen na tento historický úspěch. Jaká tehdy platila pravidla?

Vzpomínky prvního českého mistra

„Stars vyhrávají, co se dá“, tak zněl titulek v tehdejších novinách v roce 1990. Soutěž neměla ještě podobu současné extraligy, ale o titul se utkaly vítězné týmy městských soutěží. Právě v již zmíněném roce uspořádala přebor České republiky TJ Pedagog v Českých Budějovicích. „Přijely týmy ze Zlína, Pardubic, Plzně, Jihlavy, Ústí, Prahy a Rakovníka. Tehdy nebylo úplně jasné, jestli každý tým reprezentuje výběr města, nebo jen tým, který vyhrál městský přebor. My jsme hráli sami za sebe, jako Stars – mužstvo, které ovládlo přebor v Českých Budějovicích,“ vzpomíná Jiří Štípek, který se stal prvním českým hokejbalovým mistrem.

Týmy se během víkendu utkaly každý s každým. Stars ztratily pouze jeden bod a došly k celkovému vítězství. „Vybaví se mi dobrá parta. Byli jsme kluci, kteří se spolu znali od mala a měli ke sportu vždy rozumný vztah,“ říká starší bratr Petra Štípka. Zajímavostí je, že první hokejbalová pravidla byla sepsána v Českých Budějovicích v roce 1982 a u jejich zrodu byl také otec bratrů Štípkových. Kromě jiného vybavení vypadalo odlišně také hřiště. „Začínalo se úplně bez mantinelů, hrálo se na bývalých házenkářských hřištích. Okolo byla jen nízká prkna, vysoká tak 20–25 centimetrů. Když míček vypadl ven, buď se házela buly na místě, nebo se fauly střílely jako trestné údery,“ prozrazuje Jiří Štípek.

Mistrovský tým České republiky z roku 1990 (vlevo nahoře). Zdroj fotek: osobní archiv Jiřího Štípka.

Hokejbal jinak než dnes

V devadesátých letech minulého století se ještě nehrálo v pěti hráčích v poli a hokejbalisté používali jiné vybavení. „Hrálo se ve čtyřech s tenisákem, který hodně skákal. Napustili jsme ho vodou a když se pak hrálo v mínusech, voda v míčku namrzla – byl těžší, neskákal, pěkně se kutálel a přihrávky šly dobře,“ přibližuje tehdejší podobu hracího předmětu Štípek a dodává: „Když člověk dostal takový míček, měli jsme jen fotbalové chrániče kousek nad kotníky, takže to docela bolelo, pokud míček dobře udeřil dobrý střelec,“ vypráví starší z bratrů Štípkových.

Hrálo se za každého počasí, tedy i v mrazivých podmínkách. Na asfaltový povrch tak často nebylo možné hned nastoupit, ale před utkáním ho bylo potřeba ještě upravit. „Nejdřív se musel odhrnout sníh, takže skluz na hřišti trval třeba půl hodiny. Když přes den bylo minus 2, 3, 4 nebo 5 stupňů, ti, co přišli hrát druhý nebo třetí zápas, nadávali, že ještě budou čekat hodinu a půl,“ vybavuje si tehdejší situaci Štípek. „Vysvětlovalo se jim ale, že se to prostě musí uklidit, když napadlo 15 centimetrů sněhu, až pak se mohlo hrát. Povrch se poté sypal solí,“ doplňuje tehdejší hokejbalový mistr České republiky.

Hokejbal v devadesátých letech minulého století. Zdroj fotek: osobní archiv Jiřího Štípka.

Z lokálních soutěží na celorepublikovou úroveň

Hokejbal se nadále vyvíjel a začala se hrát liga napříč republikou. „Po roce 1990 se dohodli funkcionáři z větších měst, že by se měla hrát celostátní liga. Bylo to v sezóně 1990/91, jako Budějovice jsme hráli soutěž jen rok, pak to funkcionářsky zhatilo,“  odhaluje další vývoj hokejbalové soutěže Štípek. V současné době už hokejbalové prostředí sleduje jen zpovzdálí. „Hokejbal se ale rozrostl v opravdu velký sport, mám to od bratra z první ruky,“ zmiňuje mladšího bratra, který u hokejbalu prošel několika funkcemi a stále je na hokejbalovém poli aktivní.

V Českých Budějovicích v současnosti hokejbalová extraliga není, fanoušci ale mohou navštívit druhou nejvyšší hokejbalovou soutěž, ve které působí klub SK Pedagoog České Budějovice. „Na to, že se v Budějovicích funkcionáři vždy chlubili, jak vymysleli a naučili hrát hokejbal celou republiku, je to dnes spíše na úpadku,“ mrzí Jiřího Štípka. „Kolem roku 1990 až 2000 bylo okolo Českých Budějovic asi 60 týmů, i v malých vesnicích s 300–400 obyvateli, a všude se stavěla hokejbalová hřiště,“  připomíná tehdejší dobu bývalý hráč českobudějovických Stars, který na závěr ještě zmiňuje: „Nikdy jsem nebyl technický hráč, při postavě atleta v disciplíně vrh koulí jsem vsadil na bojovnost a dobrý výběr místa. Mým mottem je hrát srdcem a nikdy se nevzdat."

Archivní snímky z hokejbalové kariéry Jiřího Štípka. Zdroj fotek: osobní archiv Jiřího Štípka.