Další mládežnická kategorie v Chomutově? Uvidíme, říká Marcel Holl

Zakladatel Wolves Chomutov Marcel Holl nově působí ve Výkonném výboru Regionu Čechy Sever, byl tam tak kooptován za odcházejícího Michala Pečeného. Klub z chomutovského prostředí je již na scéně osm let a nemá v plánu končit. Tvůrce si pohrává s myšlenou ,,B'' týmu.

Nedávno jste byl kooptován do Výkonného výboru Regionu Čechy Sever za končícího Michala Pečeného, co od zvolení očekáváte?

Popravdě nevím, co od toho pořádně očekávat. Je to teď díky koronaviru vše komplikovanější po všech směrech. Už nějakou dobu jsem se ale chtěl zapojit do dění v regionu. Hokejbal mám fakt rád a věnuji tomu hodně času. Začalo to už skrz mládežnické projekty. Věřím, že budu pro výkonný výbor přínosem. Kooptace na valné hromadě mě potěšila. Těším se na nějaký svůj první úkol.

Patříte mezi hlavní představitele týmu Wolves Chomutov, jak se Vám daří rozvíjet mládež?

Wolves je moje dítě, o které se starám již takřka osm let. Uff, letí to. Jako klub jsme od založení ušli pořádný kus cesty. Před letošní sezónou se nám podařilo rozjet kromě mladších žáků i kategorii přípravkářů. Věřím, že tohle je ta správná cesta a budoucnost. Hrozně mě tréninky mládežníků nabíjejí energií. Já hlavně doufám, že až to situace dovolí, se nám na hřiště vrátí všechny děti, které se hokejbalu začaly věnovat a zároveň si přeji, aby k nim přibyl i někdo nový.

Jak Vás ta práce baví a máte nějaké cíle?

Ano moc mě to baví. Zároveň mi to i neskutečně chybí, protože je to pro mě relax a odpočinek. Od letoška mám na starosti plně kategorii mladších žáků a mohu přiznat, že z týmu bylo na podzim cítit odhodlání a týmovost. Co se cílů týče, tak jako klub si klademe za cíl rozjet co nejvíce mládežnických kategorií v našem městě. Je dost možné, že příští sezónu (2021/22) bude i tým navíc, kvůli věkovým limitům, ale vše ukáže brzký čas. Můj osobním cílem je udržet v Chomutově mládežnický hokejbal na delší časové období, aby to nebyl „jen výkřik do tmy“. Snad se to povede.

Plánujete dovybavení nebo vylepšení moderního hokejbalového prostředí?

Snažíme se skrz mládežnické projekty získávat různá tréninková vybavení. Několik nám jich přišlo v závěru minulého kalendářního roku a zatím nebyla možnost si je vyzkoušet. Co se týče hřiště jako takového, tak jsme na něm v nájmu, takže moc velkých úprav dělat jako klub nemůžeme. Jsme rádi, že se nám podařilo domluvit pro mládežníky stálou šatnu a poutače na plot u vstupu, tak aby o nás každý věděl. Jako klub se ale posouváme i mimo hokejbalové hřiště. Finalizujeme umístění nového sídla spolku. Víceméně již máme, zatím tedy nezařízenou, klubovnu v centru Chomutova. De fakto hned pod kopcem, takže i tohle nám usnadní různé převážení tréninkových pomůcek, protože ne vše chceme nechat na hřišti. Osobně bych tam chtěl mít i porady vedení klubu potažmo trenérů. Je to pro nás krok kupředu. Věřím, že během jara či léta bude hotovo. Vše ale také záleží na situaci s pandemií.

Dříve seniorský tým působil ve 2. lize, zvažujete návrat zpět?

Působili jsme v druhé lize, ale výsledky takřka žádné nebyly. Po celou dobu jsme byli na spodku tabulky. Jsme zpětně rád, že jsme si mohli zahrát okresní ligu a nyní tedy Krajskou ligu. Myslím si, že pokud by se tak nestalo, tak bych složitě motivoval kluky k pokračování. Krajská liga je pro nás ideální z mnoha důvodů. Někteří naši lepší hráči hrají díky střídavým startům druhou ligu a funguje to i opačně. V minulosti nám právě několik kluků, i kvůli výsledků a ztrátě motivace hrát spodek odešla, nyní nám pomáhají v rámci střídáků. Upřímně, nikoho nebaví prohrávat. Nikdy neříkej nikdy, ale výhledově to neplánujeme. Spíš si pohrávám s myšlenkou vytvoření „B“. To je zatím spíš jen v mojí hlavě. Do léta zatím čas zbývá.“

Jak jste se k hokejbalu dostal, kdo Vás k němu přivedl?

K hokejbalu jsem se dostal na jaře roku 2013. Bylo to díky přátelství se Standou Jiskrou, který tenkrát chodil s partou kluků hrát s tenisákem v Kadani za zimák. Jelikož jsem v té době jezdil do Kadaně na hokej jako redaktor, tak jsme tam s bráchou asi dvakrát taky byly. Díky tomu, že tehdy přes facebook se přihlásilo více kluků z okolí Chomutova jsme dostali nápad začít chodit tady, přeci jen to bylo, co se týče cestování mnohem jednodušší. Původně jsme skládali tým na turnaj, na kterém jsme nakonec nestartovali, ale trénovalo se dál. Samozřejmě byly nějaké krize, ale ustálo se to a letos v březnu to bude osm let od založení Wolves.

Vzpomínáte si na své první odehrané utkání?

Na svůj první ligový start jsem si musel počkat. Do ligy jsme s kluky šli až od roku 2014 a těsně přes sezónou jsme měli „malou letní přípravu“. Běhali jsme v lese v Bezručově údolí a já jsem při jednom sprintu špatně došlápl a měl jsem nouo ve škrobáku, takže první utkání Wolves jsem „řídil“ z lavičky. (smích) Hned další kolo jsme ale nastoupil, hráli jsme tuším v Žatci.