Podařilo se nám složit skvělou partu, tvrdí Marcel Holl

V rozsáhlém rozhovoru si přečtěte, jak na sezónu s odstupem času vzpomíná trenér mladších žáků týmu Wolves Chomutov Marcel Holl.

S mladšími žáky jste v květnu odehráli kvalifikační turnaj v Berouně. Jak turnaj hodnotíte po organizační stránce?

Turnaj po organizační stránce hodnotím jedině kladně. Vše probíhalo tak, jak má, byť tam byl časový posun, ale to je u turnajů normální.

Pojďme na výkony vašeho týmu. Jak s odstupem času vzpomínáte na zápasy ve skupině? Začněme prvním zápasem, ve kterém jste po samostatných nájezdech podlehli týmu SK Rebel Praha.

Tým Rebelů považuji vždy za silného soupeře. Ať už jde o kategorii starších či mladších žáků. V utkání jsme se ujali vedení, ale Rebelové střetnutí otočili. Nám se podařilo, možná trošičku se štěstím, vyrovnat. Myslím si ale, že jsme možná byli o malinko lepším týmem. Nájezdy jsou pokaždé loterie. Ale možná právě ten druhý bod nám chyběl v dalším průběhu turnaje.

Následoval zápas se Suchdolem nad Lužnicí, který jste zvládli poměrem 7:5. V čem byl tento zápas jiný? Co na něj říkáte?

Toto utkání jsme si zkomplikovali sami. Vedli jsme už 4:1. Potom jsme ale pustili soupeře do zápasu. Nakonec z toho byla dvanáctigólová nadílka, což pro oko diváka muselo být fajn. Ovšem pro trenéry moc ne, ačkoliv v této kategorii je to jiné než třeba v dospělém hokejbale.

Rozhodující utkání sehrál tým Wolves Chomutov proti celku SK Pedagog České Budějovice. Věřili jste si na tohoto soupeře? Věděli jste, co od soupeře můžete čekat?

Samozřejmě, že jsme si věřili. Kdo by si nevěřil, tak nemá v play off co dělat. Soupeře jsme viděli až na turnaji v Berouně, takže nějaké poznatky jsme vypozorovali. Byl to úplně jiný sok než třeba Suchdol nebo Rebelové.

Byl to hodně fyzický hokejbal plný soubojů

Tento klíčový zápas jste nakonec prohráli 4:3 gólem dvě minuty před koncem základní hrací doby. Povězte něco k tomuto zápasu.

Naši hráči se nesrovnali s hrou soupeře ideálně. Byl to hodně fyzický hokejbal plný soubojů. Možná byl jeden z gólů soupeře sporný. Nutno ale říct, že soupeř vyhrál zaslouženě. Parádně se na nás připravil během turnaje a jak jsem řekl, naši kluci se úplně nesrovnali s jinou hrou, než na kterou byli zvyklí. Po zápase pak tedy byly k vidění slzičky. Přímka mezi úspěchem a neúspěchem byla i tentokrát tenká.

Následně vás čekal druhý kvalifikační turnaj. Ten se odehrál v Praze. V něm jste ve skupině narazili na domácí Kert Park Praha a TJ Tatran Třemošná. Oba zápasy jste zvládli. Ten první v poměru 3:2 po samostatných nájezdech. Jak těžké utkání to bylo?

Pro nás byla výhra hrozně důležitá. Byl to vstup do turnaje a pomohlo nám to k následnému přímému postupu do play-off. Utkání s Kertem bylo těžké a vyrovnané. Takže plichta byla zasloužená a v nájezdech jsme tentokrát byli šťastnější my.

Druhý zápas s Třemošnou vyzněl pro vaše barvy přesvědčivě 12:2. Byla to dobrá příprava do vyřazovací fáze tohoto turnaje?

Se vší úctou k soupeři, výsledek odpovídá hře. Byli jsme lepším týmem. Kluci se díky tomu pozitivně naladili na play-off turnaje. Třemošnou jsem poprvé viděl až v Praze, ale věřil jsem, že pokud si to sami nezkomplikujeme, tak nás výhra nemine.

Asi se někdo bál, že by Chomutov mohl urvat medaile, směje se trenér z Chomutova

V semifinále jste si poradili s Ježky z Heřmanova Městce 4:2. Jak vzpomínáte na toto semifinále?

Toto utkání ve mně i po měsíci budí spoustu emocí. Byl to férový souboj dvou týmů prahnoucích po finálovém turnaji. Utkání hodně poznamenalo nešťastné zranění našeho hráče, který musel být odvezen do nemocnice. Kluci ale ukázali skvělého týmového ducha a duel zvládli. Ježci byli hodně příjemným soupeřem.

Ve finále vás čekal poslední krok. Znovu proti HC KERT Park Praha. Tentokrát však utkání skončilo 4:3 po samostatných nájezdech ve prospěch vašeho soupeře. V čem bylo utkání jiné oproti tomu ve skupině a co chybělo k postupu na Finálový turnaj?

Drobně bych vás poupravil. Před utkáním jsme měli jistotu postupu na finálový turnaj, protože soupeř se na něj již kvalifikoval. Opět byl k vidění podobný duel jako ráno. Tentokrát ovšem se sladší koncovkou pro Kert Park. A co chybělo k postupu na Finálový turnaj? Po sportovní stránce asi nic. Jediné, co nám chybělo, bylo odehrát o jeden turnaj v základní části víc. To jsme se však dozvěděli až po postupu v následujících dnech. Došlo k pochybení i z naší strany, ovšem neodpustím si to, i ze strany svazu. Bylo to příliš tvrdé rozhodnutí. Řešil jsem to do poslední možné chvíle a chci poděkovat regionu Sever a klukům z Elby Ústí nad Labem za podporu. Pořád to ve mně budí emoce a asi ještě dlouho bude. Nedá se nic dělat. My dospělí to nějak zkousneme, ale mrzí mě to za tu partu bojovníků ve vlčích dresech. Teď to trošku odlehčím. Asi se někdo bál, že by Chomutov mohl urvat medaile. (usmívá se)

Finálový turnaj vám tedy unikl. Přesto, jak hodnotíte jako trenér celou sezónu mladších žáků Wolves Chomutov?

Sezónu hodnotím kladně, byť tomu chyběla ta třešnička v podobě účasti na republikovém finále. Před začátkem sezóny jsem se bál, abychom měli dostatek hráčů. Nakonec se nám podařilo složit skvělý mix kluků a holek. Také hlavně skvělou partu. Ta několikrát prokázala svůj týmový duch. Věřím, že z toho ještě budeme těžit v budoucnu.

Sledoval jste Finálový turnaj této věkové kategorie, který se odehrál ve Světlé nad Sázavou?

Nesledoval jsem to. Protože v době konání turnaje jsme měli kemp krajského výběru U13, který se chystal na turnaj do Rakovníka. Navíc i z pověrčivosti jsem se nechtěl koukat. Byly v tom v té době emoce z toho, co se událo. Výhra Keltů mě nepřekvapila. Už v kvalifikaci v Berouně se mi společně s Kladnem herně líbili. Spíše jsem mírně favorizoval Kladno. Sláva vítězům a od září se toho všichni opět pustíme.